Pavel Černoch

V opeře Leoše Janáčka, Káťa Kabanová se jako titulní hrdinka ocitá v centru zlověstného propletence vztahů. Její panovačná tchýně Kabanicha utlačuje a ovládá jejího syna Tichona, jehož manželství s Káťou masivně trpí heteronomií. Protože Káťa v této rodině nenachází naplnění, utíká a své neukojené erotické touhy naplňuje v románku s Borisem. Janáček jako skladatel a libretista svazuje děj literární předlohy, dramatu Alexandra N. Ostrovského, Bouře. Libreto do značné míry upouští od líčení vnějších společenských okolností, odkud se rozhodujícím způsobem odvíjí Kátina podstata a volba. Místo toho Janáček sleduje vývoj titulní postavy psychologicky citlivým hudebním jazykem. Kátiny pocity viny se neustále stupňují, až vyústí ve veřejnou zpověď jako citová bouře. Bouřlivá a místy fantaskní hudba otevírá prostor pro pasáže lyrického půvabu a umožňuje nám prožít podstatu postavy. Režisér Krzysztof Warlikowski vidí v Kátě outsiderku, které je odepřen život v souladu s jejími touhami a která nakonec dává přednost smrti před lží. Ničivou sílu náboženství, která za tím vším stojí, nenajdeme jen v malém ruském městečku na břehu Volhy v 60. letech 19. století, kam libreto umisťuje děj, ale spíše ji můžeme vidět všude po celém světě.